Pohodové Řecko – 2011 (KAJAK team)

Akce pořádaná kajakářským klubem DRONTE externě zajištěná společností Denali – Expedition team, která provozuje kajakářské akce jako KAJAK team.

Na přelomu dubna a května 2011 se parta členů klubu Dronte zúčastnila kajakářské akcičky, jejíž cílovou destinací byly řeky severozápadní části Řecka.

Jak už to tak bývá, sraz na parkovišti před Billou ve Strašnicích nakonec stihli všichni – byť někdo i s tříhodinovou sekerou :-). Ti, co dorazili dřív nebo včas, stihli jedno i více pivek v zahradní restauraci, ti co meškali, měli smolíka a jali se řídit LTčko do Berouna, kde na nás čekali netrpělivci z tranďáku, kteří se mezitím také lehce posilnili skvělým berounským medvědem. Ještě dokoupit zásoby na cestu a před Plzní již všichni kromě řidičů podřimovali.

1. Cíl pátečního dne byl jasný:

stihnout trajekt z italské Ancony do Igoumenitsy. I přes jeden defekt, který se řešil hned po startu, a časté čurpauzy spojené s kafíčkováním a prolejváním se medvědem, jsme do Ancony přijeli relativně brzo, stihlo se i žraso v přístavní občerstvovně. Nalodění na trajekt bylo lehce komplikované díky tomu, že pasažéři tranďáku museli opustit nejen vůz, ale i svého řidiče Guliho a nechat ho jet dalším trajektem o hodinu později. Patálie působil především bOSÁK, který se tvrdohlavě dožadoval spolujízdy s Gulim jako černý pasažér. Byl však obklíčen, zpacifikován, svázán do kozelce a dovlečen na palubu, kde následujících 16 hodin musel chtě nechtě pobývat s celou partou.

… Celý článek

Řecko – 2007 (KAJAK team)

Akce pořádaná kajakářským klubem DRONTE externě zajištěná společností Denali – Expedition team, která nyní provozuje kajakářské akce jako KAJAK team.

Povídání o tom jak jsme se měli v Řecku. Kdo nemá dost času na to číst celý článek, tak jen stručně: Měli jsme se báječně.

Čtvrtek 3. května 2007 Konečně! Posledních pár dní jsem byl totálně k ničemu, vždyť přece jedem na tu bombastickou vodu do Řecka. No, a je to tady, osmá večer a u Dronte u se to všechno kupí a vrší. Lodě tentokrát nepůjdou na střechu autobusu jako minulé ročníky ale do vleku i s veškerým matrošem. Napadá mě, že Jícha zešílel, když navrhuje do pidivleku nacpat nějakých 20 lodí, hydro a batožinu. Jaké překvápko, opět se mi podařilo získat funkci velitele nákladového prostoru. Všechno se nakonec vleze, vlek se sice boulí na všechny strany, ale snad to plachta nějak vydrží. O hodinu později u pumpy, vlek se boulí ještě krapet víc, jak si to všechno hezky sedlo. Máme morál a jsme líní, čili to prostě musí vydržet až do Řecka. Autobusem začínají kolovat lahve nejrůznějších proveniencí a obsahů. Ian si pomalu začíná zvykat na to, co sám nazval „Czech way of doing“. Noční autobus, alkohol pomalu dochází, střídavě stavíme na hranicích a na benzínkách. Najedné mají na zdi mapu, ale kolečko s nápisem „jste tady“ chybí, metodou pokus-omyl stanovuju naši polohu. Jednodušší by bylo se zeptat řidiče, ale to by zase nebyla hra. Pomalu se rozednívá, svištíme po dálnici někde v Itálii, cíl: stihnout ranní trajekt v Benátkách.

… Celý článek