Úvod » Bezpečnost »Bezpečnost a prevence »Je dobré vědět » Aktuální článek:

Bezpečnost, prevence a záchrana na divoké vodě

I při té nejpečlivější organizaci, taktice jízdy a nejlepším zajištění nelze na divoké vodě nikdy vyloučit chybu jezdce nebo shodu okolností, které vedou k potřebě řešení krizové situace – záchraně.

Prevence

Předcházení krizovým situacím je vždy lepší a bezpečnější než vlastní záchrana, při které je vždy zachraňovaný i zachránce vystaven zvýšenému riziku.


Krizovým situacím předcházíme:

  • Správnou taktikou jízdy.
  • Kvalitním vybavením.
  • Znalostmi o možných rizicích při pobytu na divoké vodě.
  • Správným odhadem vlastních schopností a schopností celé skupiny.
  • Znalostmi o záchraně (co mohu poskytnout i co mohu očekávat od druhých).
  • Znalostí terénu, případně kvalitní přípravou a zajištěním informací o novém, nám neznámém terénu, prohlídkou nebezpečných míst.
  • Znalostmi o počasí a místních specifikách (terén, chování řeky, dostupnost, ústupové cesty, ale i politická situace a případné nebezpečí od domorodců).

Seznámení s materiálem pro záchranu

Materiál pro záchranu můžeme rozdělit do čtyř oblastí:

Vybavení kajakáře, které je primárně určeno pro vlastní jízdu a pohodlí. Svým zpracováním a vlastnostmi však záchranu umožňuje, zkvalitňuje a nebo významně podporuje sebezáchranu.

  • K vybavení kajakáře, které podporuje záchranu a sebezáchranu patří především neoprenový oblek a ostatní vodácké oblečení. Jeho hlavním účelem je kajakářova tepelná pohoda při pádlování.
  • Tato pohoda se však při plavání mění ve výrazně zvýšenou odolnost proti chladu a významně se tak prodlužuje doba, za kterou dojde k podchlazení, které může ve studené vodě končit až ztrátou vědomí.
  • Neopren však plní i významnou funkci ochrany před údery o kameny a jiné překážky při plavání. Opět se tak zvyšuje odolnost při plavání v divoké vodě.
  • V neposlední řadě pak neopren zvyšuje výtlak plavce a v zásadě navyšuje nosnost záchranné vesty až o desítky procent. Velmi zjednodušeně se dá říci, že neoprenové kalhoty typu Long John zvyšují nosnost vesty asi o 50%.

Hlavní bezpečnostní prvky vodákovy výbavy

  • Záchranná vesta. Záchranná vesta zvyšuje přirozený výtlak plavce a výrazným způsobem tak zlehčuje plavání v divoké vodě. V současné době je k dostání mnoho typů záchranných vest. Tvarově a vlastnostmi jsou přizpůsobeny použití (raft, kajak, turistika, slalom, extrém,…). Důležité je zvolit tu správnou vestu. Například vesta vhodná pro závodní slalomové pádlování má jiné vlastnosti než vesta pro extrémní sjezdy. Slalomová závodní vesta musí splnit požadavek na nosnost, musí být lehká a nesmí  závodníkovi překážet. Extrémní vesta má vyšší (až dvojnásobný) výtlak než slalomová. Je vybavena kapsami na další vybavení, je výrazně odolnější, umožňuje připevnit nůž, házečku apod.
  • Helma. Helma je výbavou, která chrání hlavu před údery o kameny a překážky v řece. Při výběru helmy je důležité volit typ podle užití (turistické, závodní, extrémní). Helma nesmí padat, musí dobře sedět, krýt čelo, zátylek a případně uši.
  • Píšťalka. Umožňuje komunikaci i bez přímé viditelnosti. Je důležité používat píšťalku určenou do vody. Píšťalka, která není určena do vody, nemusí po namočení pískat.

Základní vybavení pro rychlou a běžně dostupnou záchranu

  • Házečka (házecí pytlík) je určena k rychlému použití lana při připravované i nepřipravované záchraně. Délka lana se běžně pohybuje mezi 15 až 25m.
  • Karabina složí k rychlému uchycení lana (házečky) případně k uchycení materiálu. Zde je třeba vybrat karabinu tak velkou aby na ní šlo bez problémů přichytit pádlo.
  • Hopšňůra je upevněna k záchranné vestě s bezpečnostním popruhem.  Původní užití hopšňůry bylo v rychlém zajištění upoutaného záchranáře, případně pro nouzové jištění ve špatně dostupném terénu.
    Druhotné použití hopšňůry je v záchraně materiálu z lodě. To to použití je však kontroverzní a velmi diskutované. Kajakář se vystavuje zvýšenému nebezpečí a použití hopšňůry pro tažení materiálu je možné pouze na přiměřeném terénu a především s dostatečnými znalostmi a schopnostmi kajakáře.
    Hopšňůra je také dobře použitelná k tažení tonoucího, který se není schopen držet zachráncovi lodi vlastní silou. Při tomto použití se kajakář vystavuje stejnému nebezpečí, jako při tažení materiálu. Jedná se však o záchranu lidského života.
  • Záchranná vesta s bezpečnostním popruhem. Bezpečnostní popruh slouží k rychlému odpoutání zachránce od hopšňůry v případě krizové situace. Například při zaseknutí taženého materiálu nebo při zamotání záchranného lana při záchraně upoutaným zachráncem.
  • Lékárna. Každý kajakář by měl mít u sebe malou osobní lékárnu. Ve skupině by pak měla být jedna velké lékárna. Nejlépe vezená u posledního ve skupině.
  • Nůž je důležitý všude tam, kde se používá lano. Vhodný nůž je z nerezového materiálu, otvíratelný jednou rukou, s pojistkou proti nechtěnému zavření, sponkou pro zavěšení na vestu a případně očkem proti ztrátě nože při používání ve vodě.

Vybavení pro připravenou záchranu

  • Připravená záchrana má své výhody i nevýhody: Její výhodou je možnost výběru ideálního stanoviště a záchranného prostředku, kvalitní příprava záchrany a záložních prostředků. Nevýhodou je pak zdlouhavá příprava a často malá variabilita na stanovišti.
  • Materiál pro připravenou záchranu: Dostatečný počet házeček, případně delší plovoucí lano. Horolezecká výbava (lana, sedáky, karabiny,…). Speciální pomůcky jako kladky a napínáky. Raft, nafukovací loď.
  • Připravovaná záchranaje složitější na znalosti a přípravu. Při běžném turistickém splutí WW terénu ji pravděpodobně nevyužijeme a tak se jí dále nebudeme zabývat.

Zásady bezpečného chování a taktika jízdy

Taktika jízdy výrazným způsobem ovlivňuje bezpečnost při sjíždění divoké vody a pobytu v přírodním terénu okolo vody.

Důležité prvky bezpečného pobytu na WW terénu

  • Důkladná a všestranná připravenost kajakáře.
  • Perfektní, udržované vybavení.
  • Znalost signalizace pro komunikaci v hlučném prostření.
  • Znalost party. Co si skupina jako celek může dovolit a co ne.
  • Znalost terénu. Přecenění vlastních možností a podcenění náročnosti terénu je velmi nebezpečné.
  • První a poslední. Dodržovat pořadí ve skupině. Zvláště pak prvního a posledního jezdce.
  • Kvalitní a nepoškozený záchranný materiál.
  • Házecí pytlík vždy sebou. A to i při průzkumu na břehu pro případ pádu a nečekaných situací.
  • Jištění materiálu proti uplavání, zničení,…
  • Přehled o lodi před a za mnou.
  • Přiměřené tempo a obtížnost přizpůsobit nejslabšímu ve skupině.
  • Skupina jede vždy pohromadě a na dohled.
  • Prohlídka nebezpečných a neznámých terénů.
  • Při jízdě na oči (pomocné smyčky z vracáku do vracáku, prohlížení z vody) nejezdit nikdy tam, kam nevidím a kde nemohu bezpečně zastavit.
  • Přiměřený počet lodí ve skupině (na WW většinou 3-5).
  • Přiměřené rozestupy.
  • Vždy zastavit nad prvním jezdcem, případně ve stejném vracáku, nikdy ne pod. Další vracák nemusí existovat.
  • Opuštění lodě při přimáčknutí na překážku, pokud nelze odjet, nejlépe opustit včas loď = v klidu, s uvážením a s ohledem na celkovou situaci.
  • Vždy si položit zásadní otázku: „Dokáži sjížděný úsek i proplavat a zachránit se? Dokáží mě zachránit kamarádi?“
  • Opakovaný nácvik záchrany.
  • Na WW terénu používat jen nacvičené techniky (pokud jsou třeba horolezecké techniky, je třeba je ovládat a používat správný a bezpečný materiál, znát základní uzly apod.).

Přenášení

  • Přenášení je potencionálně nebezpečné.
  • Často nás potká kluzký a špatně průchodný terén na kterém může být třeba jištění.
  • Na břehu mohou být různá nebezpečná zvířata (např. hadi, kteří mohou být v případě uštknutí v nedostupném kaňonu velkým problémem) a jiná nebezpečí (například zbytky válečného materiálu).
  • Při přenášení většinou vzniká nejvíce úrazů.

První pomoc

  • Každý kajakář by měl znát první pomoc a resuscitaci.
  • Každý by měl mít u sebe osobní lékárnu.
  • Pokud je třeba, neměl by kajakář zapomínat na své léky (například na alergii).

Další nebezpečí. Které je třeba nepodcenit

  • Překážky v řečišti. Například padlé stromy, lávky, závaly.
  • Viditelnost, teplota, změny počasí.
  • Prudká změna vodního stavu (prudké deště, tání ledovců,…).
  • Únava, dehydratace, ztráta energie, přecenění sil, odhad situace, neznalost,…
  • Alkohol !!!

Systematický přístup snižuje rizika (příprava, zhodnocení situace, vytvoření skupinek, průzkum, předstartovní dohoda, týmová spolupráce, dohodnutá signalizace).

Signalizace

  • Signalizace slouží ke komunikaci kajakářů v hlučném prostředí peřejí.
  • Problémem je skutečnost, že neexistuje obecně platná signalizace. Každá parta kajakářů má své signály a tak je vždy nutné před akcí základní signály dohodnout a upřesnit.

Pokud kajakář nezná pro konkrétní situaci konkrétní signál, je třeba se vyvarovat především signalizace zbytečností, složitých posunků a nadměrného používání signálů. Používáním běžně zažitých posunků z jiných oblastí života se kajakář určitě domluví.

Záchrana

Sebezáchrana

  • Sebezáchrana znamená, že kajakář je schopen vlastními silami zvládnout krizovou situaci.
  • Sebezáchrana je nejlepší, ne vždy je však možná.

Pro sebezáchranu musí kajakář ovládat:

  • Pasivní plavání v divoké vodě: Poloha na zádech, lehce pokrčené nohy před sebou, roztažené ruce korigují směr. Pasivní plavání sice nevysiluje, ale také nemusí vést k záchraně (doplavání ke břehu).
  • Aktivní plavání kraulem (intenzivní pohyb vpřed), případně válení sudů (boční pohyb plavce). Aktivní plavání dokáže kajakáře v peřeji přemístit na potřebné místo. Je však vysilující a nelze jej využívat dlouho. Ideální je kombinovat pasivní a aktivní plavání. Aktivní plavání používat pouze tam, kde vede k efektivnímu výsledku.
  • Záchranu materiálu, které je velmi důležitá. V nedostupném terénu a za nepřízně počasí může být ztráta materiálu velký problém. Je třeba, pokud možno, nepouštět pádlo, které se dá využít i při plavání.  Převrácenou loď kajakář uchopí za špici a nechá ji volně vyplavat pod sebe. V lodi je většinou vzduch, který ji nadnáší a tak kajakář zbytečně loď neotáčí. Loď se tak dá využít i jako nouzový plovák. Někdy však může být loď naopak nebezpečná a je třeba se jí urychleně zbavit.

Záchrana

Záchrana je velmi důležitým prvkem kajakářova pobytu na divoké vodě. Kajakář se často musí spolehnout na své kamarády, na jejich znalost záchrany a na jejich vybavení. Každý kajakář se záchranu učí především pro druhé. To samé platí o vybavení pro záchranu.

Házečka:

  • Házečka je určena k připravené i nepřipravené záchraně.
  • Při použití házečky má kajakář většinou pouze jeden pokus.
  • Proto je třeba šetřit házečky a nenaházet na jednoho plavce všechen materiál najednou. Je třeba počítat s opakovaným pokusem, dalším plavcem,…
  • Ideálně je házečka upevněná pomocí karabiny například za kámen nebo strom. Naměření délky házečky provedeme tak, aby voda sama odnesla záchranáře do vracáku. Při měření délky lana je nutné počítat s jeho prodloužením v zatížení.
  • V horším případě, většinou při rychlém použití, je házečka neupevněna. V tomto případě je třeba rychle házečku nouzově uchytit obtočením okolo stromu, kamenu, zasednutím záchrance za kámen či nerovnost. Pokud není žádná takováto možnost, je třeba počítat minimálně se dvěma zachránci na udržení tahu házečky v proudící vodě.
  • Hod házečkou provádíme převážně spodním obloukem. Tento způsob je nejpřesnější a nejméně problematický při hodu pod stromy a pod.
  • Ideálně by mělo lano padnout na a pytlík za zachraňovaného. Ten se chytí házečky tak, aby házečku držel při plavání na znak nataženou rukou blíže ke břehu. Druhou rukou se pak lana přidržuje v oblasti prsou.
  • Technik držení lana házečky je více a názory jsou často protichůdné. Nejlepší držení je to, které má kajakář vyzkoušeno při nácviku a které vede k efektivní záchraně.
  • Poloha na znak umožňuje dýchání při napnutí lana.
  • V poloze na břiše dojde při napnutí lana ke stažení kajakáře, nebo minimálně jeho hlavy, pod vodu a záchrana je výrazně problematičtější.
  • Při opakovaném použití je třeba házečku naplnit vodou. Druhý pokus je většinou kratší a méně přesný. Lano se přitom nesmí zamotat. Ukládáme ho volně pod nohy tak, abychom na ně nešlápli a nezamotali ho. Případně může být smotáno do smyček držených v druhé ruce.
  • Pokud je po ruce tričko, je použitelné jako zátěž házečky při opakovaném hodu. Před vložením do pytlíku házečky je třeba tričko namočit.
  • Balení házečky vyžaduje cvik. Lano v pytlíku nesmí být zamotané a překřížené. Při hodu se musí volně a bez odporu vymotávat.
  • Házečka je určena k záchraně a je ji třeba uchovávat v perfektní stavu.
  • Házečku lze nouzově použít k jištění, k vyprošťování materiálu, k bezpečnému transportu materiálu při přenášení.
  • Házečka není určena k věšení prádla apod. Není také určena ke slaňování. Parametry lana neodpovídají parametrům horolezeckého lana.
  • Důležitým prvkem při záchraně házečkou je skutečnost, že zachraňovaný je schopen spolupráce.
  • Mimo hodu je možné použít házečku i natažením přes řeku. Jeden konec je třeba upevnit výše a jeden níže. Zabrání se tak vyvěšení zachraňovaného uprostřed řeky na prohnutém laně. V tomto případě je také nutné zabezpečit, aby do místa záchrany nepřijížděly další lodě.

Záchrana zachráncem

  • Tato záchrana je pro záchrance nejvíce nebezpečná.
  • Používá se v případě, že zachraňovaný není schopen spolupracovat (například není schopen uchopit házečku, je v bezvědomí a pod.).
  • Je třeba vždy využít všech možností záchrany bez použití vlastního těla.
  • Použití vlastního těla je vždy až poslední řešení záchrany.

Upoutaný záchrance

  • Upoutaný záchrance je upoután lanem nebo házečkou k bezpečnostnímu popruhu na vestě.
  • Bezpečnostní popruh musí být zapnut způsobem, který je dostatečně pevný a z druhé strany umožní jedním pohybem uvolnit zachránce z lana (dle návodu výrobce).
  • K rychlému a pohodlnému upoutání se používá hopšňůra.

Neupoutaný záchrance

  • Neupoutaný záchrance není zajištěn lanem.
  • Jedná se o nejnebezpečnější způsob záchrany používaný jako poslední možnost.

Skok do neznámé vody

  • Skok do neznámé vody je způsob jak skočit do vody, neublížit si a neztratit kontakt se zachraňovaným.
  • Jedná se o kombinaci skoku po nohách a skoku naplacato.
  • Důležité je neskákat po hlavě, zbytečně se nezanořit a neztrácen kontakt se zachraňovaným.

Uchopení zachraňovaného

  • Po skoku do neznámé vody následuje uchopení zachraňovaného.
  • Uchopením je třeba zajistit výslednou polohu záchrance a achraňovaného na zádech.
  • Zachránce je za zády zachraňovaného. Zachraňovaného nadlehčuje a umožňuje mu snadné dýchání.
  • Záchrance uchopí zachraňovaného za ramínka vesty oběma rukama.
  • Toto uchopení je sice velmi efektní, ale ne vždy možné. Není možné u některých typu vest (přetržení ramínek). Je vhodné především pro upoutaného záchrance, který se ke břehu dostane díky lanu.
  • Naopak pro neupoutaného záchrance může být vhodnější uchopení zasunutím jedné ruky pod ramenem zachraňovaného a uchopením za vestu či ruku na druhé straně.
  • Uchopením jednou rukou dá zachránci možnost využít volnou ruku k plavání.

Použití lodi

  • Loď se dá efektivně využít při záchraně mnoha způsoby.
  • Při sebezáchraně se dá loď využít jako plovák.
  • Dá se použít pro dopomoc zachraňovanému přistrčením zádě (případně přídě) a následným tažením. Zachraňovaný musí spolupracovat.
  • Přistrčením špice můžeme pomoc při eskymování.
  • Za pomoci lodě a hopšňůry lze efektivně odlovit materiál nebo tonoucího v bezvědomí. Při tomto použití musíme dbát na správný terén, který tento způsob záchrany dovolí. Je třeba si být vědom nebezpečí a zvážit, jestli zachraňovaný materiál stojí za riziko.
  • Tam, kde není možné použít hopšňůru, materiál (zachraňovanou loď) ke břehu dostrkáme špicí lodě. Pádlo a ostatní drobnosti většinou uchopíme a hodíme na břeh.
  • Při hodu na břeh je vhodné se zamyslet, jestli se k vyhozenému materiálu následně dostaneme a budeme mít možnost jej vyzvednout. Případně jestli se materiál nachází na správném břehu.

Záchrana ve válci

  • Záchrana ve válci je specifická záležitost.
  • Nebezpečný válec vznikne jak ve volné přírodě, tak na umělých vodních stavbách.
  • V našich podmínkách jsou válce vzniklé na jezech  jedním z velkých nebezpečí pro kajakáře.

Sebezáchrana ve válci je možná několika způsoby

  • Často platí jednoduché pravidlo: „Když se topíš, tak se postav“. Pokud je válec mělký, je zde možnost dojít ke břehu a nebo získat stabilitu a vyčkat na záchranu. Vše závisí na hloubce a síle proudů ve válci.
  • Další možností je pokus dostat se z válce spodním proudem. Docílíme toho sbalením do klubíčka a zamáčknutím pomocí padající vody z jezu. Je třeba si však uvědomit, že se jedná o nebezpečnou techniku, která nás potencionálně vystavuje nevezpečí zaklesnutí u dna mezi kameny, větve a pod.
  • V zásadě poslední možnost sebezáchrany je doplavání ke straně válce. Pokud se podaří dostat ke straně válce, velmi často voda u břehu odtéká. Případně se dá vylézt po navigaci. V neposlední řadě se pak dostaneme na dosah zachránců, kteří mohou hodit házečku, podat pádlo či větev.
  • Důležitým pravidlem při projíždění válců je zvolit takové místo, kde je možná záchrana. To je většinou při břehu.

Záchrana zachráncem je možná

  • Shora (z mostu, z koruny jezu,…)
  • Zdola (přistrčená špička lodi, házečka z lodi). Pozor na vcucnutí do válce.
  • Z boku (házečka, pádlo,… z kozy jezu)
  • Další upoutané plavidlo přistrčené tonoucímu
  • V neposlední řadě je možná psychologická záchrana. Používá se v případě nemožnosti záchrany, vyčkávání na připravovanou záchranu. Smyslem psychologické záchrany je povzbuzení tonoucího a prodloužení jeho vnímání až do doby příchodu vlastní záchrany.
  • Je třeba si uvědomit, že záchrana z válce je velmi nebezpečná a velmi snadno se může stát ze zachránce další zachraňovaný.

Závěr:

Vždy je třeba si uvědomit, že špatná záchrana je horší než žádná záchrana. Záchranu je třeba neustále procvičovat. Zachraňovaný i zachránce musí vědět čeho je schopen a co může od druhé strany očekávat.

Vždy je třeba dbát základního pravidla bezpečné záchrany

„Dodrž vlastní bezpečnost !!!“

Zachraňuj tak, aby místo jednoho tonoucího nebyli dva.

 

Každá situace je specifická a nikdy neexistuje standardizované řešení záchrany. Zachovej proto chladnou hlavu, nezmatkuj, přemýšlej a využij všech dostupných možností pro záchranu.

Použitá literatura a obrázky:

  • Divoká voda (Miroslav „Kuře“ Svoboda)
  • Foto: HG Sport, ZDrSEM, Jícha, Králík, Karel Jůzek, Martina Menšíková, Rodeista, Martin Svoboda, Honza Bouček

Komentovat článek:







Cestovní pojištění

Cestovní pojištění

Cestovní pojištění

Na zahraniční kajakářskou akci si nezapomeň zajistit kvalitní cestovní pojištění.   Porovnávač pojištění   Důležité …

Partneři

AdvertisementAdvertisementAdvertisementAdvertisement
AdvertisementAdvertisementAdvertisementAdvertisement

Kajakar.cz na Facebooku

Poslední komentáře

  • grauwolf: nechápu sice proč se mají vodáci již předem rozděl...
  • Boriso: čistý atlét ten pán na prvých fotkách...
  • Twin: Autorovi se podařilo popsat celou stránku a nic ne...
  • Juraj: zdárek, koľko evri si treba odložiť na takýto záži...
  • Robert: Pozdrav Bratislave, pisi mene na email robert@d...

Související příspěvky

Plovací vesty – první krok k záchraně

Plovací vesty pomáhají při plavání v jakékoliv vodě, hřejí a chrání také před nárazy. Není dobré je používat jako sedačku či opěrku, přesto, …

Co s sebou na vodu

Povídání od Pavla Faustuse  o ním používaném vybavení na divokou vodu. Co vzít s sebou do lodě, co obléci na sebe, jaké vybavení použít …

Házečka – házecí pytlík

Házecí pytlíky jsou plovací lana smotaná v obalu povětšině kruhového průřezu s plovoucím médiem v dolní části. Obal házečky je ve výrazné barvě, …

Z akcí: Kajakářská ŠKOLA.cz

11.07.2015 České Vrbné (kajakářská škola)

Decentní akce s vysokým nasazením. Mimo pádlování se frekventanti naučili i plavat, eskymovat a úspěšně opravovat promáčklou loď. Sluníčko a teploučko. Ideální den pro pádlování.

30.05.2015 Kajakářská škola na Sázavě (kajakářská škola)

Květnová Sázava byla suchá a deštivá. To ale byla všechna negativa akce. Účastníci byli naprosto pohodoví a až nečekaně snaživí. Nízký stav vody …

27.06.2015 Veltrusy pro středně pokročilé (kajakářská škola)

O víkendu proběh kurz na slalomovém kanále Veltrusy. Ze začátku trochu rozpačití účastníci se nakonec pěkně rozdováděli a nečekané podávali výkony.

Z akcí: Kajak TEAM.cz

Ekvádor – lednová pohoda na vodě – 2015 (KAJAK team)

Ekvádor 2015

Máme leden a venku je celkem nevlídno. KAJAK team však nezahálí a užívá si pádlování v Ekvádoru. V rámci aktuálních možností internetového připojení vám zde budeme přidávat …

Grand Canyon – celoživotní zážitek (KAJAK team)

Ahoj mami! Pořád jsi mi říkala, abych Ti vyprávěl o tom mým výletě do Ameriky, na to mý velký pádlování? Víš, hodně na …

Francie 2013 – plná ponaučení (KAJAK team)

Tak prý to bude tréninková akcička, máme vzít holky, budeme pít lokální víno, trénovat přejezdy a budeme se mít dobře. Nádhera pomyslel jsem …

Bezpečnost

Plovací vesty – první krok k záchraně

Plovací vesty pomáhají při plavání v jakékoliv vodě, hřejí a chrání také před nárazy. Není dobré je používat jako sedačku či opěrku, přesto, …

Házečka – házecí pytlík

Házecí pytlíky jsou plovací lana smotaná v obalu povětšině kruhového průřezu s plovoucím médiem v dolní části. Obal házečky je ve výrazné barvě, …

Kategorie kajakářů

V článcích na Kajakar.cz občas narážíme na problém různých pojetí jízdy na kajaku. Občas si některá tvrzení zdánlivě odporují. Občas si kajakáři nerozumí …

Technika a taktika

Obecná rizika použití eskymáckého obratu

Jízda v kajaku je pohybová dovednost, jejíž úspěšné zvládnutí vyžaduje určité předpoklady a schopnosti. Na první pohled nelze s jistotou o tom, či …

Eskymák pro XXXL

Při troše snahy se kajakář na webu velmi rychle dopátrá velkého množství návodů jak udělat eskymácký obrat. Technicky správně a naprosto dokonale. Předklonit …

Kategorie jezdič High Level nebo splouval kochal?

„Kam nám to ten Kajakar.cz spěje?“ To je otázka, kterou si někteří z vás možná pokládají po přečtení posledních článků z High Level. …

Popisy řek

Budišovka – mapa, popis

Region: CZ, okres Opava, Budišov nad Budišovkou, Vítkov Horní úsek – nástup za VV: Sjízdné jen mimořádně, pokud je na vodočtu v Odrách alespoň …

Blanice – mapa, popis

Region: CZ, okres Prachatice, Blažejovice, Husinec Horní úsek: Přehledné kaskády o obtížnosti až WW III, obtížné jezy, napadané stromy, není vhodné pro nezkušené jezdce. Z údolí …

Bílovka – mapa, popis

Region: CZ, okres Nový Jičín, Bílovec Popis: Úzké koryto. Pozor na větve a zátarasy. Přírodní charakter toku končí na Bílovcem, dále regulované koryto …