Kodaň – daleké to město aneb jak se (ne)jezdí rodeo

Tak jsem si kdysi slíbila, že když se ocitnu v Praze, koupím si loďku na kanál a budu makat. Jenže jsem nevěděla, jaké všechny útrapy na mě čekají!!!

Našetřila jsem jmění a chci loď. Ale jakou? Zlevnili Jackson Stara, v bazaru je malý Project a dokonce i Pocket Rocket. No…, tak co s tím? Půjčit si a vyzkoušet.

Den první v rodeovce – Trója. Peklo!! Peklo!! Peklo!! Beru si Pocketa. Nahoře nad kanálem je mi velmi sympatický, stabilní, pěkně drží na hraně. Zatopit špičku? Jak? Ani omylem… Jedu na kanál. První 3 vracáčky a váleček v pohodě. Docela mi to jde a loďku si oblibuji. Chvíli si tady hraju a pak pokračuju do vlny. Psycho. Bojím se tam najet. Když už je fronta velká, odhodlám se, ať nepřekážím. Nájezd, nádech…šroting. Nemůžu se srovnat, eskymovat na půl nechci a tak zvedám napoprvé, ale těsně nad véčkem! Hmm. Tak do vracáku, vystoupit na levém břehu, vynést loďku a znova. Ehm: Nájezd, nádech…šroting. Nemůžu se srovnat, eskymovat na půl nechci a tak zvedám znova napoprvé, ale těsně nad véčkem! Hmm. Tak do vracáku, vystoupit na levém břehu, vynést loďku a další pokus. Ehm, jsem zas hlavou dolů a už toho mám dost!! Já už vystupovat nechci! Zvedám rychleji a daří se mi chytit hned ve vracáku. Ok, tak naposled. No, a znova hnedka šroting a rychlé zvednutí. Blee, to je ale blbost! No, sjedu si kanál radši dolů. Pár přejezdů pod žehličkou, to mi jde a tudiž mě to baví a ven. Vezmu si Projecta, ten se mi přece líbí víc a bude určitě lepší! Hmmm…na hladké vodě nádhera, poslouchá, dokonce zanořím trochu i špičku :-). První tři vracáky bombastický. Vlna. Tfuuuj! Project je zlej, dělá se mnou nechutný šroting. Párkrát přejedu vlnu a mizím dolů. Pod žehličkou mi to zas docela jde, ale už mě naštěstí volají na grilované maso. Vysvobození. Večer si vezmu ještě jednou Pocketa. Budu už jen vlnu přejíždět. To mi i jde. Nakonec se mi podaří i 2s „zaserfovat“. Mám radost a z vlny se uměju i ven na kamarádku, která je mi morální oporou. No, aspoň jsem přišla na to, proč jsem tak vyšťavená. Já celou tu dobu od nájezdu do vlny, přes šroting až po vyeskymování z toho stresu nedýchala!! Večer už jsem ty nádechy ve vlně dávala :-)). No, jsem na to asi levá…a navíc mám druhý den nechutnou rýmu rýmovatou a za dva dny mě bolí všechno tak, že se nemůžu ani hnout. A to doslova.

Den druhý v rodeovce – Kadaň. Nějaká holčičí slezina. Aspoň se seznámím. Nakonec je nás holčiček 12. A jsou moc prima, můžu si půjčit jednoho Pocketa a jednoho Projecta. No, tak vzhůru na to. Začínám pod „válcem“, který je dnes spíše vlnoválec. Jde mi to. A tak se po hodině odhodlávám na ten vlnoválec. Bojím se, ale nakonec přejíždím sem a tam. Jednou se mi podaří omylem v něm zůstat dýl, než chci a otočí mě to k němu zády. No, pěkný to je, ale jak se to dělá stejně nevím. Chtěla jsem zkrátka vyjet. Pocket na mě byl moc hodný, líbil se mi a získal plus body. Project byl zase hnusnej, ale jednou mě voda skočila na špičku a byl z toho parádní let. To se mi fakt moc líbilo. A jak jsem říkala, že chci loď jen na serf, ono z toho chtíče bude zase více :-)). V sobotu je tu rockfest a nejvíc si užívám 100 zvířat. V neděli vstávám s nechutnou rýmou a bolí mě hlava. Prostě kdyby mi ten kolíček držel, bylo by to fajn. Ale mě nedrží :-(. Odpo už mám teplotu a chci do postele. V pondělí marodím doma.

Rozhodnutí? No, prostě nevím, co si mám koupit. Ještě mi pár lidí doporučovalo EZG 42. Jenže v bazaru je drahá a je mi nesympatická. Je to dlouhá loď. Ale prý se to na ní dobře naučím… Jsem prostě holka a rozhodnutí nikde :-(. Chci Projecta, ale Pocket je hodnej, dobří jezdci doporučují EZG. Asi tak.

V pondělí kvůli teplotě ruším středeční odjezd na Schwarzu, Murz a Salzu. V úterý už jsem v pohodě a zase chci jet. A nakonec jsem se rozhodla tam. Z čista jasna vím, že chci EZG. Že to z HG sportu bude mé. A hned v pondělí ho koupím. V neděli večer píšu Vojtovi Jančarovi a v pondělí jdu do HG Sportu. Je to krásná loď. V prodejně se v ní sedělo hezky. Na kanále mě trochu brněly nohy, potvůrka mě školila s předozadním náklonem, ale 3x jsem vyzvedala. Pak už jsem cítila, že můj nos má dost a bez kolíčku radši ven, neb další den musím do práce. Ale teď v pátek a sobotu se jí budu věnovat a jistě se nám něco pěkného povede. Aspoň zaserfovat… chviličku. :-)

Den třetí v rodeovce – Trója. Rozcvička, chvíle na hladké vodě, první tři vracáčky. Pohoda. K serování daleko, alespoň se s lodí seznamujeme a zjišťuju, co vše musím zvládnout. V sobotu pádluju na tři fáze. Na kanále bylo málo lidí a tak mám dost času na rozhodnutí do vlny najet. Nikoho nezdržuju a zároveň nikdo neznervózňuje mě. Místo hodiny jsem na vodě skoro tři a postupně se začíná dařit. Občas se na kanále někdo objeví a většinou mi něco poradí. Často opak, než radil ten před tím :-)). Každopádně většina rad fungovala. Dvě hodiny pauzy a znova. Wow. Je to nádherný pocit, když se to na chvíli povede. Večer jsem šla na chvíli naposled a serfovala jsem z obou stran, občas tak dlouho, jak jsem chtěla.

A tak všem začínajícím holkám a nejen těm – prostě to chce chtít, mít trpělivost a vydržet. Protože teď se zase nemůžu ani hnout :-)) a než serfování zapomenu, musím jít znova. Nové EZG byla na začátek správná volba.

Katie

Poznámka redakce: Při výběru nového materiálu nepospíchej a nech si poradit. Vše si důkladně vyzkoušej. V současné době není zapůjčení testovací lodě velký problém.