07/2005 Jak si natlouct na Salze

Původně tady mělo být vyprávění o vlnách jak baráky a karfiólech jako sloní ucha, ale Salza měla málo vody a navíc jsem prostě trubka, takže tu namísto toho bude něco jako stručný návod jak si vykoledovat potíže.

Abych to vzal popořadě, příležitost sklouznout si Salzu se naskytla ve formě výletu na rafty s bandou z práce. Organizátoři se uvolili vzít mi z Prahy kajak a tak se jelo kajakovat. Cesta se nám protáhla a tak se šlo na kutě tak asi ve tři ráno.

(rada první – musíte být nevyspalí, pomáhá to špatným rozhodnutím).

Na břehu Salzy vše vypadalo prima, voda čistá, ledová, a bylo jí celkem málo, takže to vyadalo na lehkou plavbu. Morál tedy po nočním dešti a obavách, jak to bude vypadat, výrazně stoupnul. Z mostu nad nástupním místem je prima výhled na řeku, na louku, na krávy na louce, na les za loukou, vše vykoupané rosou a zalité ranním sluníčkem – prostě Rakousko.

(rada druhá – najděte si místo s výhledem, estetika je estetika).

Průvodci ukazují budoucím rafťákům jak na to a já se líně pinožím kolem a čekám až se půjde na vodu. Někteří průvodci pojedou i na kajacích, takže bude sranda, zajezdíme pospolu. Už se nemůžu dočkat až na to vlítnem.

Jeden s průvodců bere kajak nahoru na most a skáče dolů, je to celkem rána, šel tam dost na placku a bylo to asi 7 metrů, tak si říkám, že takhle bych asi nemusel. “Co ty, nedáš to taky?”, množí se dotazy z pléna. Nejsem blázen, mručím, voda nepění a o skákání do klidný vody jsme si ve škole říkali, že to není dobrej nápad.

(rada třetí – připomeňte si všechna pravidla a ponaučení, snáze se vám vybaví, až se něco zvrtne).

Červík pochyby ale hlodá, skok by to mohl být skutečně parádní. Nakonec se čekání na start trochu moc protahuje, a tak se nechám vyhecovat. Nakonec, když přežil ten přede mnou tak to přece zvládnu taky. Beru kajak na rameno a jdu nahoru k mostu. Nahoře se vyšplhám na zábradlí, sakra to je vejška. Raz, dva, tři, hop a už jsem tam.

(rada čtvrtá a nejdůležitější – na všechna pravidla a ponaučení se vykašlete a dělejte frajera).

Samozřejmě je hned od začátku všechno špatně jdu tam naplacato, buch, rána o vodu je silná, celej ráz pěkně do zad. Obratle a plotýnky nadávají až mi v uších zaléhá. Naštěstí nebude tak zle, všechno zdá se vydrželo, ale záda mi ještě nějakou dobu budou připomínat, že ne všechny nápady jsou dobrý. Být to o něco výš tak by to rozhodně bolelo o dost víc.

Jak si natlouct už tedy víte, nechávám na vás, jestli to chcete opakovat.

Petr